středa 17. července 2013

Provence

Levandulová pole
 
Když jsme se letos s manželem rozhodovali, kam vyrazíme na dovolenou, vybírali jsme mezi Madeirou a Provence. Ano, nejsou to úplně podobné oblasti. Vlastně nemají moc společného....až na vynikající kuchyni a lahodná vína. Obě oblasti už dobře známe, takže se rozhodně neřadíme mezi sklaní odpůrce vracení se do již známých míst. Možná právě naopak, láká nás vracet se tam, kde se cítíme dobře.
 
Levandulové pole
Letos tedy v náročném souboji zvítězila Provence...levandulová pole, olivovníky, francouzské pečivo, úžasné místní trhy, růžová vína Cote de Provence, tapenada, rybí polévka a spousty slávek nebo-li les moules.
 
Fontaine de Vaucluse
 
 
 
 
 
 
 
 
Je moc těžké vybrat ty nejlepší fotky z cesty a vejít se do jednoho článku, protože jižní Francie toho nabízí tolik...takže jen malá ochutnávka.

Gordes
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Roussillon
 
 
 
 
Naše první kroky směřovaly k levandulovým polím v okolí vesničky Grignan. Levandule byly na každém kroku. Hned za nimi se třpytili olivovníky a vzduch voněl létem. Během cesty jsme navštívili Dieulefit, Sault, Gordes, Avignon, Fontaine de Vaucluse a Roussillon a všude jsme hojně ochutnávali místní dobroty...to nám totiž jde:-)
Abbaye de Senanque

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Postupně jsme spadli až na pobřeží do městečka Fréjus, kam jezdíme už čtvrtým rokem a vždycky si naplánujeme alespoň jeden den v Saint Tropez.
 


Saint Tropez
 
Loni jsem naprosto propadla místní rybí polévce (nikoli Bouillabaisse), takže ani letos jsem jí i přes horké letní večery neodolala. Polévka je sytá, podává se vždy s opečenými krutonky a vynikající omáčkou Aioli (jde v podstatě o majonézu ochucenou česnekem a olivovým olejem).
 
Les moules farcies
Les moules nejsou nikterak specifické pro jih Francie, v různých úpravách se podávají v celé Francii i v Belgii, na pobřeží si je ale dávám nejraději plněné zapečené, nebo-li les moule farcies. Jednotlivé slávky jsou napůl vyloupnuté a zapečené s množstvím bylinkového másla. Naprostou slastí na závěr je pak namáčet si čerstvou křupavou bagetu v rozpuštěném bylinkovém másle. Nevím proč, ale na dezert mi už obvykle nezbývá místo....
 
 
 
 
Další nepostradatelnou součástí dne na francouzském pobřeží je tapenada. Tapenadě se rozhodně budu věnovat více někdy příště, protože si to rozhodně zaslouží. Jde v podstatě o pastu nebo hrubou pomazánku z oliv, olivového oleje, kaparů a ančoviček. Existují tři druhy, tapenada černá z černých oliv, zelená ze zelených a červená z.... Ta červená je specifická. Namísto oliv jsou jejím základem sušená rajčata. Nikdy se neumím rozhodnout, která mi chutná víc...letos ale vedla ta červená.
 
K Saint Tropez neodmyslitelně patří také, tedy kromě četníků, La Tarte Tropezienne.....k němu se ale vrátím v samostatném článku i s receptem...
La Tarte Tropezienne
 
 

3 komentáře:

  1. Nádherné fotky a krásně popsaná sladká Francie. Všechny tyto místa znám a můžu jen doporučit.

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem nevěděla že si byla u nás v Provence na návštěvě :-) Z fotek je vidět že se vám tu líbilo a chutnalo ;-)
    U nás taky vede tapenáda ze sušených rajčat, z černých oliv dělám crème - je jemnější. Rybí polévku miluju ale v létě ji nedám, při tom horku nezvádám. Klobouk dolů :-)
    Krásné léto

    OdpovědětVymazat
  3. Jezdíme do Frejusu už 4 roky po sobě, tak jsem letos chtěla vidět levandulová pole a Provence a bylo to úžasné! Jinak místní kuchyni si vychutnáváme vždycky, vlastně se na ni těšíme ze všeho nejvíc:-) Letos jsem koupila sušená rajčata, chci si je naložit a pak udělat tapenadu, tak snad se povede:-)
    Prosluněné léto i Tobě:-)

    OdpovědětVymazat